Úvod do aplikované improvizace

Tento koncept patří mezi základní principy improvizační teorie. Je základem pro spolupráci. Na slova druhých reagujeme “ano”. Nejedná se však o bezduché odsouhlasení názoru druhého, ale o aktivní naslouchání, přijímání druhého jako rovnocenného partnera a se zvědavostí, s čím druhý přichází. Jeho nápad dále rozvíjíme, obohacujeme o náš vlastní přínos.

V tomto kontextu často citujeme Keitha Johnstona: ,,Jsou lidé, kteří raději říkají „ano“, a jsou lidé, kteří raději říkají „ne“. Ti, kteří řeknou „ano“, jsou odměněni dobrodružstvím, které zažijí. Ti, kteří říkají „ne“, jsou odměněni bezpečím, kterého dosáhnou.”

Keith Johnstone učil, že souhlasit s nápadem znamená odvážit se zkusit něco nového a neznámého, a že popření nápadu je často rozhodnutí zrozené ze strachu. Povzbuzoval improvizátory, aby důvěřovali svým „nudným“ prvním nápadům a nechali je růst ve společné práci.

JOHNSTONE, Keith. IMPRO: improvizace a divadlo. V Praze: Akademie múzických umění, 2014

Improvizační principy jsou základní pravidla nebo myšlenky, které tvoří jádro improvizačního přístupu, ať už v rámci divadla nebo aplikované improvizace ve vzdělávání a rozvoji. Pomáhají účastníkům improvizace snáze spolupracovat, reagovat na situace a tvořit nové nápady. Facilitátorům jejich pojmenování pomáhá při tréninku improvizace, speciálně ve chvílích, kdy účastník domluvený princip nepoužívá, může na něj lehce upozornit. Doporučujeme, aby každý, kdo s principy pracuje, si písemně vydefinoval, co pro něj daný princip znamená a jak pozná, že je dodržován. Protože stejný název principu nese různé významy.

Příklad improvizačních principů se kterými nejčastěji pracujeme ve Škole improvizace:

• princip Ano, a..,

• tady a teď,

• buď opravdový,

• nech druhého zazářit,

Improvizace obecně znamená jakékoliv nepřipravené jednání. Slovo pochází z latinského „improvisus“, což znamená nepředvídaný nebo netušený. Ve své nejširší podobě zahrnuje jakýkoliv spontánní projev – například běžnou konverzaci nebo reakci na novou situaci.

V užším pojetí se s improvizací setkáváme v umění, kde znamená tvoření bez přípravy.

Příkladem je:

• Hudba: Jazzový saxofonista John Coltrane byl znám svou schopností improvizovat a vytvářet nové melodie během vystoupení.

• Tanec: Tanečníci improvizují na hudbu a prostor bez pevně dané choreografie.

• Výtvarné umění: Umělci v abstraktním umění tvoří díla spontánně, reagují na materiál a momentální inspiraci.
  

We want everyone to get the most out of this community, so we ask that you please read and follow these guidelines:

• Respect each other

• Keep posts relevant to the forum topic

• No spamming