Dej mi problém a předmět

Fishbone diagram, často známý jako Ishikawův diagram nebo diagram příčin a následků, je nástroj, který nám pomáhá porozumět, proč věci nefungují tak, jak by měly. Jako lídři se potýkáme s problémy, které nejsou na první pohled jasné. Tento diagram nám umožňuje pojmenovat příčiny do detailů a navrhnout změnu. Co je Fishbone diagram? Představte si kostru ryby. Na „páteři“ je hlavní problém, který se snažíme vyřešit, a jednotlivá „žebra“ představují možné příčiny rozdělené do různých kategorií. Pomáhá nám to uspořádat myšlenky a vidět problém v širších souvislostech. Používáme ho třeba , když: • Čelíme složitému problému, jehož příčiny nejsou hned zřejmé. • Potřebujeme vtáhnout do hledání řešení celý tým. • Chceme pochopit, na které oblasti se zaměřit, aby naše řešení mělo co největší dopad. Jak s Fishbone diagramem pracujeme 1. Definujeme problém: Jasně si pojmenujeme, co chceme řešit. Například: „Proč se nám nedaří dodržovat termíny projektů?“ 2. Určíme hlavní kategorie příčin: Nejčastěji pracujeme s kategoriemi jako: Lidé: Nedostatečná kvalifikace, nedorozumění v komunikaci. Procesy: Neefektivní nebo složité pracovní postupy. Zdroje: Nedostatek času, financí nebo vybavení. Prostředí: Kultura firmy, fyzické pracovní podmínky. 1. Brainstormujeme: Společně s týmem hledáme příčiny a zařazujeme je do jednotlivých kategorií. Každý přispěje svým pohledem, což nám pomáhá odhalit všechny možné souvislosti. 2. Hledáme kořenovou příčinu: Když máme hotový diagram, začneme analyzovat jednotlivé příčiny. Snažíme se najít tu hlavní, která stojí za celým problémem. Tím se vyhneme tomu, že budeme řešit jen povrchové symptomy. 3. Naplánujeme akci: Jakmile známe hlavní příčinu, vytvoříme plán konkrétních kroků, jak ji vyřešit. Příklad z praxe Když jsme vedli projekt na zlepšení kvality zákaznického servisu, čelili opakovaným stížnostem na rychlost odpovědí. Fishbone diagram pomohl rozdělit problém na příčiny spojené s: • Nedostatkem školení zaměstnanců. • Nejasnými procesy eskalace. • Zastaralými technologiemi. Díky tomu jsme mohli rychle prioritizovat kroky, jako bylo přeškolení týmu, zavedení CRM systému a vytvoření jasné eskalační matice. Proč nám Fishbone diagram funguje Tento nástroj nás učí přemýšlet strukturovaně, ale zároveň nás baví, protože zapojuje celý tým. Když hledáme příčiny společně, každý přináší svůj pohled, to nám otevírá nové možnosti, na které bychom sami nepřišli. A hlavně, místo toho, abychom ztráceli čas řešením povrchových problémů, zaměřujeme se na to, co je skutečně důležité. A to je přesně to, co nás posouvá dál – jako tým i jako lídry. Literatura “Introduction to Quality Control” Kniha od Kaoru Ishikawa poskytuje základní informace o řízení kvality a detailně popisuje využití diagramu příčin a následků.

Cvičením otevíráme prostor pro hlubší vnitřní reflexi a zpracování zážitků. Umožňujeme účastníkům dostat „na papír“ i myšlenky, které by při běžné reflexi nevyvstaly nebo by je okamžitě potlačil jejich vnitřní kritik. Učební cíle (learning outcomes) Účastníci budou schopni: • Zapamatovat si a popsat vlastní prožitky autentickým způsobem. • Analyzovat své vnitřní procesy bez autocenzury. • Vyhodnocovat skryté souvislosti mezi prožitkem a svými reakcemi. • Vytvářet prostor pro kreativní myšlení a sebevyjádření. • Reflektovat vlastní učení a jeho možný přesah do praxe. Kontext použití • Vhodné po intenzivním zážitku (hře, simulaci, dramatické etudě, outdoor aktivitě). • Hodí se jak do středu programu (pro zpomalení a zvědomění), tak i na jeho závěr. • Využitelné v individuální i skupinové práci. • Doporučeno pro dospělé i mladší účastníky od cca 15 let. Pomůcky a prostor • Papír a pero pro každého účastníka (ideálně sešit nebo deník). • Klidný prostor, kde nebude účastníky nikdo rušit. • Ticho, maximálně lehoučký hudební podkres bez textu (např. ambient, piano). Postup krok za krokem 1. Nastavení kontextu – Sdělíme, že půjde o formu psaní, kde nejde o styl, pravopis ani čitelnost. Smyslem je nechat volně plynout myšlenky, bez zastavování a oprav. 2. Instrukce – „Píšeme souvisle, bez přemýšlení a bez cenzury. Pokud nevíme co psát, napíšeme třeba ‚nevím, co psát‘ – a pokračujeme. Nezastavujeme pero.“ 3. Čas – Doporučená délka je 5–10 minut podle prostoru programu. 4. Facilitace během psaní – Připomeneme: „Nechte ruku psát, i když se vám zdá, že je to nesmysl. I to je součást procesu.“ 5. Ukončení – Po uplynutí času požádáme účastníky, aby pero odložili a chvíli mlčky seděli. Povzbuzujeme k důvěře v proces: „To, co se objevuje, je přesně to, co má být.“ Reflexe • Po psaní krátký moment ticha, aby účastníci vstřebali zážitek. • Pro další zpracování necháváme účastníky se podívat na text a podtrhnout/zvýraznit informace, které vnímají v reflexi jako důležité. • Může následovat sdílení ve dvojicích/ve skupině. • Sdílení jednoho slova nebo věty, která z textu vystoupila. • Diskuse o procesu („Jaké to pro vás bylo psát bez přestávky?“). • Nabídnout možnost texty si ponechat nebo dál upravit (formou poezie, 10 slovo z textu a pod) Tipy pro facilitátora • Vysvětleme předem, že nikdo nebude texty číst ani hodnotit. • Pokud je skupina nejistá, můžeme začít kratší variantou (3 minuty). • V online prostředí doporučme vypnout automatické opravy. • Pozor na čas – méně je někdy více, příliš dlouhé psaní může účastníky unavit. Klíčové kompetence, které cvičení rozvíjí • Všímavost a sebepoznání • Emoční regulace • Kreativní myšlení • Sebereflexe a schopnost introspekce • Schopnost uvolnit vnitřní kontrolu a dát prostor autenticitu Zdroje 1. Automated Analysis of Reflection in Writing: Validating Machine Learning Approaches (2019) 2. Students’ perceptions of automated writing evaluation in autonomous learning (2025) 3. The Role of Reflection in AI-Driven Learning (2025)