Improvizátorovy dětské oči
S Rance Rizzuttem (www.taraandrance.com), okouzlujícím lektorem improvizace na iO Theater v Chicagu, jsme debatovali v čem je improvizátor jedinečný. On sám říká, že zkrátka vyzkouší všechno, co mu přijde v životě do cesty. Psát levou rukou, pilotovat letadlo (nakonec si udělal pilotní zkoušky), manželství (o tom více nehovořil), dívat se prostě na svět pořád dětskýma zkoumavýma očima.
Krásná vlastnost dítěte je totiž v tom, že i když stokrát spadne, tak také stokrát vstane. A když ho to nebolí, nebo to pro něj není nástroj jak upoutat pozornost rodičů, tak se tomu dokáže i zasmát.
Jak překonávat nejistotu z nových věcí, když už jsme dospělí?
Nebát se nových věcí a zasmát se v trapných situacích? V takových chvílích mi k odvaze pomáhá přísloví, že i pád na hubu je krokem vpřed. A to platí i když vám je 30 nebo 90 let.
Stačí v sobě nalézt 3 vlastnosti dítěte:
Dívá se na věci, jako by je viděl poprvé
Je bez předsudků
Má chuť si všechno vyzkoušet
Když se člověk otevře nabídkám, začnou přicházet nové a nové úplně sami. Člověk se stane magnetem pro zajímavé situace a život se stane sám zajímavý.
