Šest klobouků myšlení
Six Thinking Hats (česky Šest klobouků myšlení) je facilitační metoda vyvinutá britským psychologem a odborníkem na kreativní myšlení Edwardem de Bono. Slouží k tomu, aby účastníci diskuse mohli strukturovaně uvažovat z různých perspektiv, a to bez vzájemného napadání nebo chaosu.
Metoda využívá metaforu barevných „klobouků“, z nichž každý reprezentuje jiný způsob myšlení. Účastníci si během diskuse pomyslně „nasazují“ jeden klobouk a vyjadřují se pouze z jeho pohledu. Tím se zamezuje skákání mezi emocemi, logikou, kritikou a nápady v jednom kroku.
K čemu je metoda užitečná?
Pomáhá strukturovat diskuse, které bývají chaotické nebo příliš konfliktní
Podporuje vyvážené rozhodování
Vytváří prostor i pro méně slyšitelné hlasy (např. emoce nebo intuici)
Zvyšuje kreativitu tím, že povoluje i „divoké“ úhly pohledu bez posuzování
Používá se:
při rozhodování a hodnocení nápadů
ve strategických workshopech
při řízení změn
při týmové reflexi
Jak metoda funguje v praxi?
Každý „klobouk“ představuje specifický typ myšlení:
Barva klobouku: Reprezentuje: Popis
Bílý: Fakta a data:Jaká máme fakta? Jaké informace nám chybí?
Červený: Emoce a intuice: Jaké z toho máme pocity? Co nám říká intuice?
Černý: Rizika a kritika: Co by mohlo selhat? Jaká jsou omezení?
Žlutý: Pozitivní pohled: Jaké jsou výhody? Co na tom funguje?
Zelený: Kreativita: Jaké jiné možnosti máme? Co bychom mohli zkusit jinak?
Modrý: Proces a řízení: Jak budeme postupovat? Co jsme se naučili?
Facilitátor může vést skupinu klobouk po klobouku v konkrétním pořadí (např. bílý → žlutý → černý → zelený → červený → modrý), nebo klobouky přiřadit každému členu v týmu.
Délka: 30–90 minut
Velikost skupiny: 3–12 lidí
Doporučené zdroje
Edward de Bono (1985): Six Thinking Hats – originální kniha s příklady a aplikacemi
deBono.com – oficiální web s výukovými materiály
MindTools: Six Thinking Hats – praktický přehled použití
YouTube: „Six Thinking Hats explained“ – množství výukových videí
Coursera: Creative Problem Solving – online kurzy využívající tuto metodu v kontextu designového myšlení