Facilitační práce

Jak test použít?

• Hodnotíme každou otázku do debriefingu na škále 1–5.

• Soustředíme se na oblasti, kde otázky získávají nižší skóre, a zkusíme je upravit podle jednotlivých bodů testu.

• Cílem je, aby otázka co nejvíce podporovala reflexi, byla konkrétní, srozumitelná a napojena na cíl a výsledky učení.

Použij škálu 1–5:

1 = Vůbec ne
2 = Spíše ne
3 = Částečně
4 = Spíše ano
5 = Určitě ano

Test:

1. Jak specifická je otázka pro téma nebo zaměření cvičení?

2. Jak jasně otázka směřuje k výsledkům učení?

3. Jak moc otázka napomáhá účastníkům reflektovat cíle cvičení?

4. Jak moc otázka umožňuje účastníkům vyjádřit své pocity a emoce? (platí pro úvodní otázky)

5. Jak dobře otázka vybízí účastníky popisovat konkrétní chování ? (neplatí pro úvodní otázky)

6. Jak otázka odkazuje na konkrétní zkušenost účastníků během aktivity? (vychází z pozorování aktivity)

7. Jak otevřená je otázka, aby účastníci mohli reagovat bez pocitu, že musí odpovědět „správně“?

8. Jak jasně a jednoduše je otázka formulována?

9. Jak dobře otázka vybízí účastníky zamyslet se nad tím, co by mohli udělat jinak nebo lépe?

10. Jak moc otázka pomáhá účastníkům hledat paralely mezi zážitkem z cvičení a reálným životem?

Popis atributů:

Postupnost:

Začínáme jednoduššími otázkami (např. zaměřenými na pocity) a postupně přecházíme k hlubší analýze a hledání paralel.

Přizpůsobení tématu:

Otázky odpovídají zaměření cvičení a podporují jeho cíle (např. komunikace, důvěra, spolupráce).

Napojení na výsledky učení:

Otázky reflektují, co se účastníci během cvičení měli naučit, a zaměřují se na popis změn v jejich chování nebo přístupu.

Prostor pro vyjádření emocí a pocitů:

Pokud bylo cvičení emotivně zabarvené, otázky směřující na pocity zařazujeme na začátek. Např.: „Jaké pocity ve vás cvičení vyvolalo?“

To umožní účastníkům zpracovat emoce, ulevit si a lépe se soustředit na analýzu a další otázky.

Popis chování a zkušeností:

Otázky vedou k popisu konkrétních situací nebo reakcí účastníků během cvičení.

Prostor pro osobní reflexi:

Otázky vybízejí účastníky k zamyšlení nad jejich vnímáním situace nebo vlastním chováním.

Směřování k analýze a zlepšení:

Účastníci zkoumají, co by mohli udělat jinak nebo jak by zlepšili svůj přístup.

Hledání paralel s reálným životem:

Reflexe propojuje zkušenosti z cvičení s praktickými situacemi, ve kterých mohou účastníci podobné dovednosti využít.

Otevřenost a neutralita:

Otázky nepodsouvají odpověď, ale umožňují účastníkům volně sdílet své zkušenosti.

Jasnost a srozumitelnost:

Otázky jsou formulovány jednoznačně, aby bylo jasné, co mají účastníci reflektovat.

Různé úhly pohledu:

Reflexe zahrnuje více perspektiv (např. týmovou spolupráci i individuální přístup).