Myšlenkové mapy

Empathy Map neboli mapa empatie je jednoduchý nástroj pro hlubší porozumění cílové skupině, klientovi, uživateli nebo účastníkovi. Pomáhá vizualizovat myšlenky, emoce, potřeby a chování konkrétní osoby (např. persony), a tím usnadňuje návrh řešení, které lépe odpovídá jejímu vnímání světa. Mapu empatie vytvořil Dave Gray a její použití se rychle rozšířilo v oblasti designu služeb, UX, facilitace i marketingu. Využívá se jako doplněk k personám, nebo jako samostatná metoda. K čemu je nástroj užitečný? • Prohlubuje pochopení klientů, účastníků workshopu nebo zaměstnanců • Pomáhá identifikovat potřeby a překážky, které nejsou na první pohled vidět • Slouží jako základ pro návrh služeb, produktů, intervencí nebo strategií • Podporuje empatii v týmech a odstraňuje předsudky Používá se: • v design thinkingu a UX • při plánování workshopů a kurzů • v HR a interní komunikaci • při návrhu komunikačních kampaní Jak to funguje v praxi? Mapa je rozdělena do několika kvadrantů, které reflektují různé aspekty uživatelské zkušenosti. Nejčastější rozdělení je na 6 polí: 1. Co říká? – Jak se vyjadřuje navenek? Jaké fráze používá? 2. Co dělá? – Jak se chová? Jak jedná v konkrétní situaci? 3. Co si myslí? – Co ho napadá, i když to neřekne? Jaké má hodnoty a postoje? 4. Co cítí? – Jaké emoce prožívá? Co ho frustruje nebo motivuje? 5. Bolesti (Pain) – Co ho trápí, čeho se bojí, co je problém? 6. Zisky (Gain) – Co chce získat, co ho potěší, co je úspěch? Kvadranty v mapě empatie Tým (nebo jednotlivec) vyplňuje mapu na základě výzkumu, rozhovorů, pozorování nebo v rámci facilitované práce s personami. Délka: 30–60 minut Velikost skupiny: 2–10 osob (facilitovaně i více) Doporučené zdroje • Dave Gray (2010): Gamestorming – původní metoda + varianty • XPLANE – Empathy Map Canvas – oficiální zdroj šablony a návodu • Interaction Design Foundation: Empathy Maps • SessionLab – Empathy Map – facilitační návod • Miroverse – Empathy Map Templates – digitální šablony pro týmy

Fishbowl Discussion (česky Diskuse v akváriu nebo Pozorovací kruh) je facilitační formát skupinové diskuse, při kterém část účastníků sedí v kruhu uprostřed („v akváriu“) a diskutuje, zatímco zbytek skupiny sedí okolo jako posluchači. Tento model umožňuje prohloubení naslouchání, rotaci mluvčích a přirozený tok konverzace bez tlaku klasické moderace. Metoda je často využívána při konferencích, ve školách, komunitních diskusích, ale i v organizacích – zejména tehdy, když je třeba prozkoumat složité nebo citlivé téma. K čemu je metoda užitečná? • Podporuje aktivní naslouchání a respekt vůči názorům druhých • Zabraňuje dominanci jedné osoby, protože mluvčí se střídají • Umožňuje účastníkům zapojit se dobrovolně do diskuse • Skvěle funguje ve větších skupinách, kde není možné, aby mluvili všichni Používá se: • při diskusích nad hodnotami, pravidly nebo konfliktními tématy • na konferencích pro „živé rozhovory“ s publikem • jako součást participativního rozhodování • v komunitním plánování a školních debatách Jak to funguje v praxi? Existují dvě hlavní varianty: 1. Otevřené akvárium: • Vnitřní kruh: např. 3–5 židlí (z toho jedna vždy volná) • Vnější kruh: posluchači • Kdokoli z vnějšího kruhu může zaujmout volné místo a přidat se do diskuse • Když někdo nový přijde, jiný musí odejít 2. Uzavřené akvárium: • Pevně daný počet mluvčích, posluchači nemohou vstoupit do debaty • Po určitém čase se mohou účastníci vyměnit podle předem stanoveného systému Facilitátor uvede téma, pohlídá čas a zajistí bezpečný prostor pro vstup i odchod z diskuse. Délka: 30–90 minut Velikost skupiny: 8–100+ účastníků (podle prostoru a formátu) Doporučené zdroje • Art of Hosting – Fishbowl – metoda v kontextu participace a leadershipu • Liberating Structures: User Experience Fishbowl – specifická aplikace na zpětnou vazbu od uživatelů • SessionLab – Fishbowl – facilitační průvodce a variace • YouTube: „Fishbowl discussion explained“ – ukázky z praxe • Designing Conferences That Work – využití na velkých eventech