Fishbowl Discussion (česky Diskuse v akváriu nebo Pozorovací kruh) je facilitační formát skupinové diskuse, při kterém část účastníků sedí v kruhu uprostřed („v akváriu“) a diskutuje, zatímco zbytek skupiny sedí okolo jako posluchači. Tento model umožňuje prohloubení naslouchání, rotaci mluvčích a p

Empathy Map neboli mapa empatie je jednoduchý nástroj pro hlubší porozumění cílové skupině, klientovi, uživateli nebo účastníkovi. Pomáhá vizualizovat myšlenky, emoce, potřeby a chování konkrétní osoby (např. persony), a tím usnadňuje návrh řešení, které lépe odpovídá jejímu vnímání světa. Mapu emp

Co je to Brainstorming? Brainstorming (česky bouře mozků) je klasická facilitační metoda pro rychlé generování co největšího počtu nápadů na určité téma. Vznikla ve 40. letech 20. století díky Alexi Osbornovi jako nástroj pro kreativní řešení problémů ve firmách. Základním pravidlem brainstormingo

Design Thinking (česky často překládáno jako návrhové myšlení nebo tvořivé myšlení) je metoda řešení problémů, která klade důraz na porozumění potřebám uživatelů, vytváření nápadů, rychlé prototypování a testování. Vychází z myšlenkových postupů designérů, ale dnes se využívá v byznysu, vzdělávání,

Lean Coffee je facilitační metoda strukturované diskuse bez předem určené agendy. Vychází z principů lean přístupu a samoorganizace, kdy účastníci sami navrhují témata, hlasují o prioritách a postupně diskutují to, co je skutečně zajímá. Metoda vznikla v roce 2009 v americkém Seattlu, kde ji vyvinul

Participativní design workshopu znamená, že proces navrhování setkání neprobíhá izolovaně „na pozadí“, ale zapojuje budoucí účastníky nebo klíčové stakeholdery už při tvorbě jeho struktury. Sam Kaner doporučuje, aby facilitátoři spolupracovali s klienty a zástupci skupiny při volbě témat, otázek, f

Plánování účasti (Participation Planning) je proces, při kterém facilitátor nebo organizátor uvažuje nad tím, koho a jak do procesu zapojit. Sam Kaner doporučuje věnovat tomuto kroku zvláštní pozornost – zahrnutí relevantních stakeholderů, vytvoření podmínek pro bezpečné vyjádření, podpora rovnováhy

Groan zone je pojem, který Sam Kaner používá pro fázi skupinového rozhodování, ve které panuje zmatek, frustrace, nedorozumění a někdy i napětí. Skupina prochází touto fází po úvodním sběru nápadů (divergenci) a před tím, než začne hledat shodu (konvergenci). Je to přirozená a nevyhnutelná součást p

Facilitátor jako konzultant, trenér a kouč je koncept, který Roger Schwarz popisuje jako rozšíření tradiční role facilitátora. Tvrdí, že jeden profesionál může během spolupráce se skupinou přecházet mezi několika rolemi – například mezi facilitátorem jako odborníkem na proces, koučem, konzultantem (

Facilitátor jako zrcadlo skupinových procesů představuje přístup, kdy facilitátor vědomě reflektuje chování, interakce a neviditelné dynamiky ve skupině a vrací je účastníkům jako neutrální pozorování. V přístupu zkušeného facilitátora se tomu říká „reflektivní intervence“ – facilitátor říká napříkl

Rose, Thorn, Bud je jednoduchá metafora pro reflexi, která pomáhá účastníkům rychle identifikovat pozitivní momenty, výzvy a potenciál pro další růst. Využívá metaforu květiny, kde každá její část reprezentuje jiný typ zkušenosti nebo pohledu. Tato metoda je široce používaná v oblasti design thinki

Mind Mapping, neboli myšlenkové mapy, je vizuální technika, která slouží ke strukturování a propojení myšlenek, informací nebo konceptů. Pomáhá účastníkům lépe porozumět souvislostem, hledat nápady nebo systematizovat složité téma. Základem každé myšlenkové mapy je ústřední téma, z něhož se větví h

Dot Voting, někdy označované také jako Dotmocracy (tečková demokracie), je jednoduchá facilitační technika pro skupinové rozhodování a prioritizaci. Účastníci hlasují pomocí samolepicích teček, fixek nebo digitálních „hlasů“ o návrzích, které považují za nejdůležitější nebo nejzajímavější. Metoda j

Liberating Structures (LS) je soubor více než 30 jednoduchých facilitačních metod, které umožňují rovnoměrné zapojení všech členů skupiny bez ohledu na jejich postavení, roli nebo typ osobnosti. Jejich cílem je rozbít hierarchickou a pasivní strukturu tradičních setkání a podpořit inkluzi, kreativit

Open Space Technology (OST) je facilitační metoda určená pro vedení setkání a konferencí bez předem stanoveného programu. Vychází z předpokladu, že účastníci nejlépe vědí, co je třeba řešit, a díky tomu si sami navrhují témata, která jsou pro ně důležitá. Autorem metody je Harrison Owen, který ji př

V participativní facilitaci je facilitátor odpovědný za vytváření prostoru, kde mohou zaznít různé hlasy – nejen ty dominantní nebo hlasité. Sam Kaner považuje tuto roli za klíčovou: podporovat tiché členy, chránit menšinové názory a zajistit, že skupina slyší i to, co je odlišné nebo nepohodlné. T

Společné porozumění (Shared Understanding) je stav, kdy členové skupiny nejen slyší názory ostatních, ale skutečně jim rozumějí včetně kontextu, potřeb a obav. Sam Kaner jej popisuje jako klíčový výsledek fáze groan zone – pokud skupina projde zmatkem a frustrací, ale nepřeskakuje ho, může dosáhnout

Participativní rozhodování (Participatory Decision-Making) je přístup, který podporuje aktivní zapojení všech členů skupiny do rozhodovacího procesu. Sam Kaner chápe participaci jako základní nástroj pro budování důvěry, sdíleného porozumění a odolnosti výsledného rozhodnutí. V jeho modelu prochází

Dohoda o způsobu spolupráce je strukturovaný proces, ve kterém si facilitátor a skupina společně vyjasňují očekávání ohledně toho, jak budou spolupracovat – co je role facilitátora, jaké jsou hranice jeho zásahu, jak bude skupina přijímat rozhodnutí, jak se bude pracovat se zpětnou vazbou apod. Roge

Cyklický model diagnostiky a intervence  (Diagnosis–Intervention Cycle) je klíčovým pracovním rámcem, který přístup zkušeného facilitátora využívá k plánování a vedení skupinových procesů. Roger Schwarz popisuje tento cyklus jako opakující se smyčku: facilitátor (1) pozoruje chování nebo jev ve sk

Team Canvas je vizuální nástroj pro sladění týmových očekávání, hodnot, rolí a společného cíle. Slouží jako facilitační rámec pro vytvoření nebo restart týmu, pomáhá pojmenovat důležité aspekty týmové spolupráce a předejít nedorozuměním. Inspirací pro vznik Team Canvasu byl Business Model Canvas, a

Speed Boat nebo také Sailboat Retrospective je vizuální retrospektivní facilitační technika využívající metaforu lodi na moři. Pomáhá týmům reflektovat, co jim pomáhá, co je brzdí, jaké překážky mají před sebou a jaká jsou jejich očekávání. Speed Boat a Sailboat jsou dvě velmi podobné verze – rozdí

Six Thinking Hats (česky Šest klobouků myšlení) je facilitační metoda vyvinutá britským psychologem a odborníkem na kreativní myšlení Edwardem de Bono. Slouží k tomu, aby účastníci diskuse mohli strukturovaně uvažovat z různých perspektiv, a to bez vzájemného napadání nebo chaosu. Metoda využívá me

Appreciative Inquiry (AI) je facilitační přístup a metodologie zaměřená na identifikaci a rozvoj toho, co v organizaci nebo skupině funguje dobře. Na rozdíl od tradičního řešení problémů se AI zaměřuje na kladné jádro (positive core) a na hledání možností, jak dobré věci rozvíjet a šířit. Tento pří

World Café je strukturovaný formát skupinové diskuse, který podporuje otevřenou výměnu nápadů a kolektivní inteligenci. Probíhá ve stylu neformální kavárny, kde účastníci rotují mezi stoly, diskutují konkrétní otázky a vytvářejí společné porozumění. Původ metody sahá do 90. let, kdy ji vyvinuli Jua

Rozhodovací metody ve skupině (Group Decision Rules) jsou různá pravidla a struktury, podle kterých se skupina rozhoduje – například konsenzus, většinové hlasování, poradní rozhodnutí nebo rozhodnutí vůdcem. Sam Kaner tyto metody srovnává a doporučuje facilitátorům, aby pomohli skupině vědomě zvoli

Divergentní myšlení označuje fázi, kdy skupina generuje nápady, sbírá podněty, rozšiřuje škálu perspektiv a vytváří prostor pro kreativitu a rozmanitost. Konvergentní myšlení pak znamená zužování možností, hledání shody a přijímání rozhodnutí. Sam Kaner pracuje s těmito dvěma póly jako se základem k

Základní pravidla efektivní spolupráce jsou explicitní, sdílené dohody o tom, jak se skupina bude chovat během spolupráce – jak bude komunikovat, jak se bude rozhodovat, jak bude zacházet s rozdíly v názorech nebo s odpovědností. Roger Schwarz ve svém přístupu zkušeného facilitátora definuje konkrét

Základní hodnoty facilitace jsou etickým základem, na kterém Roger Schwarz staví celý přístup zkušeného facilitátora. Definuje čtyři hlavní hodnoty: validní informace (sdílíme, co víme, i když je to nepohodlné), svobodná a informovaná volba (každý má právo rozhodovat na základě pravdivých informa

Obsahová neutralita facilitátora znamená, že facilitátor nezasahuje do obsahu rozhodnutí skupiny, ale soustředí se na řízení procesu, strukturu komunikace a podporu vzájemného porozumění. Roger Schwarz tento princip považuje za základní etický rámec profese facilitátora – pokud má skupina přijmout z