Liberating Structures (Osvobozující struktury)

Fishbowl Discussion (česky Diskuse v akváriu nebo Pozorovací kruh) je facilitační formát skupinové diskuse, při kterém část účastníků sedí v kruhu uprostřed („v akváriu“) a diskutuje, zatímco zbytek skupiny sedí okolo jako posluchači. Tento model umožňuje prohloubení naslouchání, rotaci mluvčích a přirozený tok konverzace bez tlaku klasické moderace. Metoda je často využívána při konferencích, ve školách, komunitních diskusích, ale i v organizacích – zejména tehdy, když je třeba prozkoumat složité nebo citlivé téma. K čemu je metoda užitečná? • Podporuje aktivní naslouchání a respekt vůči názorům druhých • Zabraňuje dominanci jedné osoby, protože mluvčí se střídají • Umožňuje účastníkům zapojit se dobrovolně do diskuse • Skvěle funguje ve větších skupinách, kde není možné, aby mluvili všichni Používá se: • při diskusích nad hodnotami, pravidly nebo konfliktními tématy • na konferencích pro „živé rozhovory“ s publikem • jako součást participativního rozhodování • v komunitním plánování a školních debatách Jak to funguje v praxi? Existují dvě hlavní varianty: 1. Otevřené akvárium: • Vnitřní kruh: např. 3–5 židlí (z toho jedna vždy volná) • Vnější kruh: posluchači • Kdokoli z vnějšího kruhu může zaujmout volné místo a přidat se do diskuse • Když někdo nový přijde, jiný musí odejít 2. Uzavřené akvárium: • Pevně daný počet mluvčích, posluchači nemohou vstoupit do debaty • Po určitém čase se mohou účastníci vyměnit podle předem stanoveného systému Facilitátor uvede téma, pohlídá čas a zajistí bezpečný prostor pro vstup i odchod z diskuse. Délka: 30–90 minut Velikost skupiny: 8–100+ účastníků (podle prostoru a formátu) Doporučené zdroje • Art of Hosting – Fishbowl – metoda v kontextu participace a leadershipu • Liberating Structures: User Experience Fishbowl – specifická aplikace na zpětnou vazbu od uživatelů • SessionLab – Fishbowl – facilitační průvodce a variace • YouTube: „Fishbowl discussion explained“ – ukázky z praxe • Designing Conferences That Work – využití na velkých eventech

Rose, Thorn, Bud je jednoduchá metafora pro reflexi, která pomáhá účastníkům rychle identifikovat pozitivní momenty, výzvy a potenciál pro další růst. Využívá metaforu květiny, kde každá její část reprezentuje jiný typ zkušenosti nebo pohledu. Tato metoda je široce používaná v oblasti design thinkingu, vzdělávání a týmové spolupráce – zejména díky své jednoduchosti, názornosti a přístupnosti pro všechny typy účastníků, včetně dětí nebo lidí bez předchozí zkušenosti s reflexí. K čemu je technika užitečná? • Umožňuje rychlou a nenáročnou reflexi po události, workshopu, projektu nebo sprintu • Podporuje rovnováhu mezi pozitivními, kritickými a budoucími aspekty • Funguje jako icebreaker nebo úvodní/uzavírací aktivita • Vhodná pro jednotlivce, páry i celé týmy Použití: • závěrečná reflexe workshopu • retrospektiva v týmu • zpětná vazba po pilotním testování • zhodnocení průběhu spolupráce nebo učení Jak to funguje v praxi? Každý účastník napíše nebo sdílí tři typy postřehů, ideálně na barevně rozlišené post-ity nebo ve vymezených sekcích: • Růže (Rose) – co bylo pozitivní, co fungovalo, co potěšilo • Trn (Thorn) – co bylo náročné, nefungovalo, co vadilo • Poupě (Bud) – co má potenciál, co se ještě rozvine, nápad na zlepšení Facilitátor může zadat reflexi individuálně, ve dvojicích nebo ve skupině. Poté se výstupy seskupí na tabuli nebo vizuálně zpracují (např. v Miro, na flipchartu). Variace: • doplnění o otázky (např. „Jakou jednu věc si odnášíš jako růži?“) • hlasování o tom, které „poupě“ tým začne rozvíjet Délka: 15–30 minut Velikost skupiny: 1–20 osob Doporučené zdroje • IDEO: Rose, Thorn, Bud – původní popis metody • Design Kit by IDEO.org – šablony a případové studie • SessionLab – Rose, Thorn, Bud – facilitační návod • Miroverse – Visual Templates – digitální nástroje • YouTube: „Rose Thorn Bud explained“ – krátká videa s ukázkami použití