Role facilitátora

Jak na hru v roli pro facilitátory Hra v roli je jedním z účinným nástrojem aplikované improvizace, která podporuje kreativitu, empatii a schopnost kriticky přemýšlet. Pro nás, jako facilitátory, však může být zároveň výzvou – vyžaduje nejen zvládnutí technik, ale také citlivý přístup k dynamice skupiny. Když pracujeme s hrou v roli, snažíme se vytvořit bezpečné a inspirativní prostředí, kde si účastníci mohou hru opravdu užít a zároveň z ní těžit. Na co si dáváme pozor: 1. Bezpečné prostředí • Našim cílem je, aby se účastníci cítili v bezpečí. Ujišťujeme je, že jejich nápady a projevy nejsou hodnoceny. • Respektujeme hranice každého člověka – ať už se do hry zapojuje naplno, nebo zůstává spíše v roli pozorovatele. 2. Jasné vedení a struktura • Představujeme hru tak, aby byla jasná a srozumitelná. Nastavujeme jednoduchá pravidla a cíle, aby se účastníci mohli soustředit na samotnou hru. • Pracujeme se scénáři, které nejsou příliš komplikované, protože jednoduchý, ale promyšlený rámec často funguje lépe. 3. Vstup do role facilitátora • Když vstupujeme do role, pomáháme rozhýbat příběh nebo podpořit účastníky, kteří váhají. Naše role je spíše podpůrná, abychom dali prostor ostatním. 4. Citlivost k dynamice skupiny • Sledujeme, jak skupina reaguje. Upravujeme průběh hry tak, aby si každý našel své místo – ať už aktivně hraje, nebo podporuje ostatní. 5. Reflexe a zpětná vazba • Po skončení hry si vždy necháváme čas na reflexi. Při společném sdílení pomáháme účastníkům uvědomit si, co během hry zažili a co si z ní odnášejí. 6. Rovnováha mezi svobodou a vedením • Umožňujeme účastníkům svobodu objevovat a tvořit, ale zároveň udržujeme jasný směr, aby hra dávala smysl a vedla k cíli. Poselství pro facilitátory: Hru v roli vnímáme nejen jako zábavu, ale také jako příležitost k růstu a učení. Naší snahou je vytvářet prostor, kde účastníci mohou objevovat své možnosti, zkoumat nové pohledy a rozvíjet dovednosti, které jim mohou pomoci i mimo herní prostředí. Pracujeme s každou skupinou individuálně, protože víme, že každá má své jedinečné potřeby. Jsme flexibilní, vnímaví a připravení se učit spolu s účastníky. Využití hry v roli: 1. Vzdělávání: Přispívá k rozvoji historického, literárního nebo vědeckého porozumění (např. hraní rolí historických postav). 2. Sociální dovednosti: Umožňuje zkoumat vztahy, konflikty a řešení problémů. 3. Terapie a sebepoznání: Pomáhá při zkoumání emocí a hledání osobního růstu. 4. Literární adaptace: Přibližuje literární díla prostřednictvím zážitkového učení. Klíčoví autoři a jejich přínosy: Dorothy Heathcote • Rozpracovala koncept učitele v roli (Teacher in Role). • Zdůrazňuje význam dramatické výchovy jako prostředku pro vzdělávání a rozvoj kritického myšlení. • Vytvořila metodu mantle of the expert („plášť experta“), která staví účastníky do rolí odborníků řešících problémy. Gavin Bolton • Spolupracoval s Heathcote a rozvíjel metody dramatické výchovy. • Zdůrazňoval důležitost reflexe a zkoumání emocí prostřednictvím dramatické hry. Brian Way • Klíčový autor dramatické výchovy. • Zaměřoval se na individuální a skupinový rozvoj prostřednictvím hry v roli. Jonothan Neelands • Autor přístupů k dramatické výchově v britském vzdělávacím systému. • Podporoval zapojení hry v roli jako nástroje pro hlubší porozumění společenským a kulturním tématům.

Jedním z klíčových principů přístupu zkušeného facilitátora je, že facilitátor není expertem na obsah jednání, ale na proces – tedy na to, jak spolu lidé komunikují, rozhodují se, pracují s konfliktem a dosahují cíle. Facilitátor jako odborník na proces (angl. process expert) se nezapojuje do obsahu diskuse, ale navrhuje a drží strukturu, sleduje dynamiku skupiny, identifikuje zacyklení a napomáhá lepší spolupráci. Schwarz tento postoj považuje za klíčový pro zachování neutrality a pro to, aby skupina nespadla do závislosti na externím „řešiteli“. Facilitátor si uvědomuje, že každé jeho rozhodnutí (např. komu dá slovo) ovlivňuje mocenské rozložení i zapojení účastníků. Tento princip se odlišuje například od role interního konzultanta nebo lektora, kteří často přinášejí i obsahovou expertízu. U Sam Kanera nebo v přístupech jako Liberating Structures může facilitátor místy více formovat obsahový směr prostřednictvím navržených struktur. Facilitátor jako odborník na proces je nejblíže roli průvodce, jehož cílem je, aby se skupina stala samostatně fungujícím organismem. Zdroje • Schwarz, R. (2002). The Skilled Facilitator: A Comprehensive Resource for Consultants, Facilitators, Managers, Trainers, and Coaches. Jossey-Bass. • Kaner, S. (2014). Facilitator’s Guide to Participatory Decision-Making. Jossey-Bass. • Lipmanowicz, H., & McCandless, K. (2013). The Surprising Power of Liberating Structures. • Owen, H. (2008). Open Space Technology: A User’s Guide. Berrett-Koehler.