Základní hodnoty facilitace

Základní pravidla efektivní spolupráce jsou explicitní, sdílené dohody o tom, jak se skupina bude chovat během spolupráce – jak bude komunikovat, jak se bude rozhodovat, jak bude zacházet s rozdíly v názorech nebo s odpovědností. Roger Schwarz ve svém přístupu zkušeného facilitátora definuje konkrétní sadu takových pravidel, například: „Říkejme si vše, co je relevantní, i když je to nepříjemné,“ nebo „Mluvme jen za sebe, ne za ostatní.“ Tato pravidla nejsou jen formální – pomáhají vytvářet psychologicky bezpečné prostředí, zvyšují důvěru ve skupině a podporují hlubší reflexi. Schwarz doporučuje, aby tato pravidla byla vytvořena na začátku spolupráce, ale zároveň neustále reflektována a případně upravována podle vývoje skupiny. Ve Škole improvizace nastavujeme pravidla na prvním setkání s účastníky. Například: • Kolik do toho dáš, tolik dostaneš aneb pravidlo dobrovolnosti. • Las Vegas - co se stane na hodině, zůstane na hodině. • Pravidla zpětné vazby - mluví každý sám za sebe, každý názor je platný. Do pravidel můžeme započítat například i to, že si tykáme, nepoužíváme telefon, chodíme včas, posíláme si informace přes WhatsApp. To vše jsou pravidla, která přináší facilitátor a jsou to pravidla formální. Skupina si může i sama navrhnout a odsouhlasit jiná formální pravidla, např. že se skupina schází dřív a dělá si své vlastní ladění. Při nastavování pravidel dáváme vždy prostor účastníkům se k pravidlům vyjádřit a dodat své vlastní nápady. Naším cílem je, aby se co největší část skupiny s pravidly vnitřně ztotožnila. V dalších facilitačních přístupech se s pravidly pracuje různě. Sam Kaner mluví o „společných pracovních dohodách“, které skupina tvoří participativně, často pomocí vizuálních metod. IAF zmiňuje „collaborative guidelines“ jako základní nástroj pro inkluzivní facilitaci. V Liberating Structures se pravidla většinou neformulují předem, ale jsou skryta v samotné struktuře aktivit (např. časové limity, střídání rolí). Schwarzův přístup v tomto ohledu vyniká důrazem na transparentnost a důsledné opakování těchto pravidel v průběhu celé spolupráce. Umožňuje tím skupinám budovat si vlastní „operační systém“ pro vedení složitých rozhovorů, rozhodování nebo změnových procesů. Zdroje • Schwarz, R. (2002). The Skilled Facilitator. Jossey-Bass. • Kaner, S. (2014). Facilitator’s Guide to Participatory Decision-Making. Jossey-Bass. • International Association of Facilitators. (n.d.). Core Competencies and Ethics. • Lipmanowicz, H., & McCandless, K. (2013). The Surprising Power of Liberating Structures.

Fishbowl Discussion (česky Diskuse v akváriu nebo Pozorovací kruh) je facilitační formát skupinové diskuse, při kterém část účastníků sedí v kruhu uprostřed („v akváriu“) a diskutuje, zatímco zbytek skupiny sedí okolo jako posluchači. Tento model umožňuje prohloubení naslouchání, rotaci mluvčích a přirozený tok konverzace bez tlaku klasické moderace. Metoda je často využívána při konferencích, ve školách, komunitních diskusích, ale i v organizacích – zejména tehdy, když je třeba prozkoumat složité nebo citlivé téma. K čemu je metoda užitečná? • Podporuje aktivní naslouchání a respekt vůči názorům druhých • Zabraňuje dominanci jedné osoby, protože mluvčí se střídají • Umožňuje účastníkům zapojit se dobrovolně do diskuse • Skvěle funguje ve větších skupinách, kde není možné, aby mluvili všichni Používá se: • při diskusích nad hodnotami, pravidly nebo konfliktními tématy • na konferencích pro „živé rozhovory“ s publikem • jako součást participativního rozhodování • v komunitním plánování a školních debatách Jak to funguje v praxi? Existují dvě hlavní varianty: 1. Otevřené akvárium: • Vnitřní kruh: např. 3–5 židlí (z toho jedna vždy volná) • Vnější kruh: posluchači • Kdokoli z vnějšího kruhu může zaujmout volné místo a přidat se do diskuse • Když někdo nový přijde, jiný musí odejít 2. Uzavřené akvárium: • Pevně daný počet mluvčích, posluchači nemohou vstoupit do debaty • Po určitém čase se mohou účastníci vyměnit podle předem stanoveného systému Facilitátor uvede téma, pohlídá čas a zajistí bezpečný prostor pro vstup i odchod z diskuse. Délka: 30–90 minut Velikost skupiny: 8–100+ účastníků (podle prostoru a formátu) Doporučené zdroje • Art of Hosting – Fishbowl – metoda v kontextu participace a leadershipu • Liberating Structures: User Experience Fishbowl – specifická aplikace na zpětnou vazbu od uživatelů • SessionLab – Fishbowl – facilitační průvodce a variace • YouTube: „Fishbowl discussion explained“ – ukázky z praxe • Designing Conferences That Work – využití na velkých eventech