Fishbone diagram: Jak se dostat k jádru problému

Marketingový mix je základním kamenem každé úspěšné marketingové strategie. Původní koncept 4P (Produkt, Cena, Místo, Propagace) byl rozšířen na 7P, aby lépe reflektoval dynamiku moderního trhu, zejména v oblasti služeb. Těmito třemi novými prvky jsou Lidé, Procesy a Fyzické důkazy. 1. Produkt (Product) Nabízíme produkty nebo služby, které uspokojují potřeby a přání našich zákazníků. Klíčové je pochopit, co zákazníci očekávají, a zajistit, aby náš produkt tyto očekávání nejen splňoval, ale ideálně i překonával. Otázky k zamyšlení: • Co zákazníci od našeho produktu očekávají? • Jaké potřeby náš produkt uspokojuje? • Čím se náš produkt odlišuje od konkurence? 2. Cena (Price) Stanovení správné ceny je uměním, které vyžaduje zohlednění nákladů, hodnoty vnímané zákazníkem a cenové strategie konkurence. Cílem je najít rovnováhu mezi ziskovostí a atraktivitou pro zákazníky. Otázky k zamyšlení: • Jakou hodnotu má náš produkt pro zákazníka? • Jak citliví jsou naši zákazníci na změny ceny? • Jak se naše cenová strategie porovnává s konkurencí? 3. Místo (Place) Zajišťujeme, aby naše produkty byly dostupné tam, kde je naši zákazníci hledají. To zahrnuje výběr vhodných distribučních kanálů a optimalizaci dostupnosti produktu. Otázky k zamyšlení: • Kde naši zákazníci hledají naše produkty? • Jaké distribuční kanály jsou pro nás nejefektivnější? • Jak můžeme zlepšit dostupnost našich produktů? 4. Propagace (Promotion) Komunikujeme hodnotu našeho produktu prostřednictvím různých marketingových kanálů, abychom zvýšili povědomí a podpořili prodej. To zahrnuje reklamu, PR, digitální marketing a osobní prodej. Otázky k zamyšlení: • Jaké sdělení chceme předat našim zákazníkům? • Které marketingové kanály jsou pro naši cílovou skupinu nejvhodnější? • Jak můžeme měřit efektivitu našich propagačních aktivit? 5. Lidé (People) Náš tým je klíčový pro úspěch naší marketingové strategie. Zajišťujeme, aby všichni zaměstnanci byli dobře vyškoleni, motivováni a schopni poskytovat vynikající zákaznický servis. Otázky k zamyšlení: • Jak vybíráme a školíme naše zaměstnance? • Jak motivujeme náš tým k dosažení nejlepších výsledků? • Jaký dojem zanechávají naši zaměstnanci u zákazníků? 6. Procesy (Processes) Efektivní a zákaznicky orientované procesy zajišťují, že dodáváme konzistentní kvalitu služeb a produktů. Optimalizujeme naše interní postupy pro zlepšení zákaznické zkušenosti. Otázky k zamyšlení: • Jaké procesy máme zavedeny pro poskytování našich služeb? • Jak můžeme zlepšit efektivitu našich procesů? • Jak zajistíme konzistenci v kvalitě našich služeb? 7. Fyzické důkazy (Physical Evidence) Hmatatelné prvky, které posilují důvěru zákazníků v naše produkty nebo služby. To může zahrnovat prostředí prodejen, obaly produktů, webové stránky nebo zákaznické recenze. Otázky k zamyšlení: • Jaké fyzické prvky ovlivňují vnímání našich produktů zákazníky? • Jak můžeme zlepšit vizuální a hmatatelné aspekty naší nabídky? • Jak využíváme zpětnou vazbu od zákazníků k posílení důvěry v naši značku? Marketingový mix je náš plán, jak dostat produkt k zákazníkovi tím nejlepším možným způsobem. Pomáhá nám zvyšovat zisky, šetřit náklady a zlepšovat zákaznický zážitek. Je to ale jen část skládačky z marketingové strategie. 

Vypravěč je zásadní prvek každého vyprávění, protože rozhoduje, co čtenář uvidí, jak události interpretuje a které aspekty si má spojit s danými postavami. Tím, že si uvědomíte odlišnost vypravěče od autora, získáváme tvůrčí svobodu: můžeme psát o věcech, které nejsou nutně našimi osobními názory, a přesto nabídnout posluchači nebo čtenáři krásný zážitek. Typologie vypravěčů – základní orientace Znalost základních typů vypravěčů nám pomáhá vědomě volit, jaké informace poskytneme čtenáři a s jakým odstupem. Rozdíl mezi vypravěčem v ich-formě nebo er-formě, mezi tím, zda vypravěč stojí mimo děj, nebo ho sám prožívá, případně jakou má spolehlivost, výrazně ovlivňuje vyznění textu. Podle gramatické osoby • Ich-forma (1. osoba) – subjektivní pohled, větší emoční blízkost. • Er-forma (3. osoba) – větší odstup, širší perspektiva. Podle narativní roviny • Extradiegetický – „vševědoucí“ pohled zvenčí. • Intradiegetický – vypravěč je přímo postavou příběhu. Podle vztahu k příběhu • Heterodiegetický - pojem vychází z řeckého „hetero–“, což znamená „jiný“ nebo „odlišný“, a „diegetický“ odkazuje k „vyprávění“ (z řeckého diégésis). Heterodiegetický vypravěč tedy stojí mimo vyprávěný svět. Není součástí příběhu, a proto na něj pohlíží zvenčí. Přináší to přehled a nadhled, ale zároveň nenese přímé emoce nebo osobní zaujetí tak, jako by se přímo účastnil děje. • Homodiegetický - základem je řecké „homo–“, tedy „stejný“. „Diegetický“ opět odkazuje k „vyprávění“. Homodiegetický vypravěč je součástí příběhu; žije ve stejném světě, který popisuje. Může být hlavním hrdinou, vedlejší postavou nebo třeba jen svědkem událostí, o nichž vypráví. Tento vypravěčský postup dodává příběhu osobnější rovinu, protože čtenáři zprostředkovává pohled „zevnitř“, s emocemi a subjektivními vjemy postavy. Podle spolehlivosti • Spolehlivý • Nespolehlivý Konkrétní typy vypravěče Pojmy jako autorský, personální či přímý vypravěč nám umožňují přesněji definovat úhel pohledu, z něhož se náš příběh vypráví. Každý typ vytváří jinou dynamiku mezi hlavními hrdiny, čtenářem a samotným dějem. Volba zvoleného typu navíc usnadňuje práci s vnitřními monology a komentáři, které obohacují celkovou narativní strukturu. Autorský vypravěč • Vševědoucí, zná motivace všech postav a sleduje děj z více úhlů. • Jeho promluva je jasně odlišena od řeči postav. Personální vypravěč • Omezen na perspektivu jedné či několika postav. • Pracuje s vnitřním monologem, polopřímou řečí. Přímý vypravěč • Sám figuruje v příběhu, ale nevidí se z vnějšího pohledu. • „Já vyprávějící“ a „já prožívající“ se mohou lišit časovým odstupem. Vypravěč „oko kamery“ • Zachycuje hlavně vnější projevy a dialogy, neodkrývá myšlenky. • Přesto si vybírá, co ukáže, čímž není zcela neutrální. Výběr informací z pohledu vypravěče Promýšlíme si, co prozradíme a co zatajíme. Tento výběr určuje napětí, humor či překvapení. Nespolehlivý vypravěč dokáže čtenáře klamat a nutí ho aktivně hledat pravdu. Humor a vypravěč Humor často pramení z kontrastu mezi tím, co víme díky vypravěči, a co zůstává skryté. Prostudujme například: • Linda Hutcheon: Irony’s Edge • Wayne C. Booth: A Rhetoric of Irony • John Vorhaus: The Comic Toolbox Tyto zdroje nabízejí různé přístupy k ironii a komickým situacím. Můžeme je využít k rozvinutí humorného efektu v příběhu. Praktické tipy pro využití vypravěče v storytellingu Nejdříve si ujasňujeme, jakou náladu má náš příběh zanechat a jaký odstup chceme mít od hlavních postav. Následně volíme vhodnou gramatickou osobu a promýšlíme časové roviny, protože retrospektivní nebo střídavé vyprávění ( střídání „minulého“ a „současného“ já) může přidat našemu příběhu na dramatičnosti. Kombinací perspektiv či více vypravěčských hlasů docílíme většího napětí. Vypravěč ovlivňuje, co a jak čtenář vnímá, a je klíčovým nástrojem k vytváření různých emočních účinků. Jeho volba určuje míru blízkosti k hrdinům, způsob odhalování motivů a potenciál pro humor. Vyplatí se tedy promyšleně rozhodnout, který vypravěč nejlépe poslouží vašemu příběhu.