Participativní rozhodování (Participatory Decision-Making) je přístup, který podporuje aktivní zapojení všech členů skupiny do rozhodovacího procesu. Sam Kaner chápe participaci jako základní nástroj pro budování důvěry, sdíleného porozumění a odolnosti výsledného rozhodnutí. V jeho modelu prochází skupina fázemi: sběr nápadů (divergence), hledání porozumění, procházení zmatkem a konfliktem (groan zone), až po vyjasnění a rozhodnutí (konvergence). Klíčem je vytvořit takové prostředí, kde každý hlas má hodnotu – i když se názor nakonec neprosadí do výsledného rozhodnutí.
Oproti přístupu zkušeného facilitátora, který staví na vnitřní reflexi a hodnotách, klade Kaner důraz na strukturované postupy a nástroje pro zapojení skupiny. Zatímco Schwarz dbá na procesní neutralitu a hlubokou práci se skupinovou dynamikou, Kaner pracuje s konkrétními facilitačními metodami, které pomáhají skupinám udržet si orientaci ve složitých diskusích. Oba přístupy se doplňují: Kaner je praktický, vizuální a strukturovaný, zatímco Schwarz je analytický a systémově reflexivní. V praxi se jejich kombinace osvědčuje např. v transformačních procesech organizací.
Zdroje
• Kaner, S. (2014). Facilitator’s Guide to Participatory Decision-Making. Jossey-Bass.
• Schwarz, R. (2002). The Skilled Facilitator. Jossey-Bass.
• International Association of Facilitators (n.d.). Core Competencies.