Bahýnko
To jsou přesně ta místa, kde se vytratí z jeviště prožitek flow a vy se ho snažíte zase nahodit, takový pocit jako když se propadáte do měkkého bahna, uděláte další krok, ale zase do něj šlápnete - těmto momentům říkáme bahýnko. Po chvilce v bahýnku cítíte, že se prožitek flow vytrácí, a to i divákům a vy je ztrácíte a začnete se snažit o to víc, ale propast mezi vámi a diváky se zvětšuje. Bahýnko může trvat klidně i desítky minut, nejčastější trvání je kolem pěti minut.
Jevy, které mohou doprovázet bahýnko jsou:
a) gagování - snažíte se kolegovu nahrávku zgagovat a rozesmát publikum, což když se nepovede, tak se stav flow nahazuje od znovu a nabídka kolegy je promarněná
b) záchranářský komplex - cítíte, že se kolegům nedaří a proto vtrhnete na jeviště s nápadem, který ale většinou kolegům nepomůže, protože přichází z vnějšího podnětu
c) zablokování se - pokud jste ve scéně, tak se z ní snažíte rychle odejít, protože s ní nechcete mít nic společného, nechcete za ni nést odpovědnost anebo pokud v ní nejste, tak jste rozhodnuti do ní nevstoupit a čekáte, až vyhnije nebo se znovu nahodí
Čemu je tedy dobré se v těchto chvílích vyvarovat nebo použít? Při nepovedeném gagování (a z reakcí publika to moc dobře poznáte) doporučuji zapojit aktivní poslech/všímavé naslouchání.
"Naslouchat a slyšet je rozdíl. Slyšet znamená schopnost vnímat zvuk. Je to pasivní proces. Naslouchání je vědomé vnímání zvuku; naslouchání je proces aktivní." (HASSONOVÁ, G., Tehcnika Mindfulness, s. 86.)
Cvičení: Aktivní poslech
Průběh cvičení: Můžete ve dvojici rozehrát situaci nebo používat přímo během představení. Jde o to, že ve své následující replice musíte použít jedno slovo z repliky, které před vámi zazněla z úst vašeho kolegy.
Rozšíření: Není výhodné používat dlouhá souvětí s pocitem, že svému partnerovi nabídnu širokou škálu slov, naopak se v jejich počtu ztratí, přestane vás poslouchat a použije poslední slovo, které uslyšel.
Cíl: Nepřemýšlet nad tím, co vtipného a originálního bych měl říct, ale soustředím se na svého partnera a dávám mu plnou pozornost. Pokud se vám podaří aktivní poslech začlenit do vašeho systému, tak po určité
době začnete vnímat každé slovo svého kolegy jako nabídku, od které se dá odrazit a pokud budete tuto techniku ovládat oba, tak se první věta stane základním kamenem a pak už jen budete společně stavět improvizační dům.
Toto cvičení znám od Roda Ben Zeeva a používám ho s několika obměnami. V případě záchranářského komplexu je dobré se zhluboka nadechnout, uvědomit si, co se na jevišti děje (co je to za situaci, jaké jsou v ní postavy) a pozorně sledovat vývoj událostí. Pokud vám neustále naskakují nápady, jak situaci zachránit (věřte, že je to většinou cesta do pekel), svůj nápad zastřelte. V létě 2017 jsme získali s 20 000 židy pod mořem rezidenci ve slovenském divadle Pôtoň, kde jsme strávili deset dní a měli jsme čas pracovat na našem
novém formátu Theatre.Rip a věnovat se věcem, na které v hektické Praze není prostor, čas a soustředěnost. Věnovali jsme se i technikám mindfulness a kombinací základní meditace a uvědomování si vlastních myšlenek jsme došli k užitečné technice při představení a v životě.
Cvičení: Střelba myšlenek
Průběh cvičení: Při této meditaci je potřeba jednoho vedoucího, který celou meditací ostatní provede. Účastníci meditace by si měli sednout na židli s vysokým opěradlem a opřít se o něj celou plochou svých zad, mohou mít oči otevřené nebo zavřené, podle libosti. Meditace má čtyři části, jedna trvá
pět minut. V první fázi se účastníci soustředí pouze na svůj dech, s nádechem v duchu vyslovují slovo "stoupá" a s výdechem slovo "klesá". Ve druhé části necháme účastníky sledovat svoje vlastní myšlenky. V části třetí každou myšlenku onálepkujeme písmenem M, B nebo F (M jako myšlenka na minulost, B jako myšlenka na budoucnost a F jako fantazírování). A v části poslední každou myšlenku zastřelíme - z prostředku našeho čela vystřelujeme šípy a myšlenka zmizí jakmile je zasažena (komu je nepříjemná představa šípu, může myšlenku
uzavřít do bubliny a nechat ji odplout). Rozšíření: Zkoušejte onálepkovávat své myšlenky písmenky i během běžných denních činností. Když se potřebujete na něco soustředit, střílejte myšlenky, které vás rozptylují. Přidávejte si na jednotlivé fáze více času a všimněte si, jaký je interval mezi jednotlivými myšlenkami. Zvětšuje se?
Cíl: Naučit se pracovat se svými myšlenkami, zvláště v situacích, kdy se jich potřebujeme zbavit. Střílení myšlenek nám pomáhá vracet se do přítomného okamžiku.
Při uvědomělém zablokování, je dobré udělat krok vpřed. Pokud jste ve scéně a chce se vám z ní odejít, vaše tělo reaguje odmítavě na kolegovy nabídky nebo se vám nelíbí téma situace, udělejte na jevišti vědomě krok vpřed, čímž se pomůžete přesvědčit, že chcete nést následky za situaci společně se svým kolegou. Vaši kolegové jsou na tom při takové bahýnkové scéně pravděpodobně dost podobně jako vy, a když je v tom necháte, nikomu tím nepomůžete, hlavně jim ne. "Když riskuješ, můžeš jenom získat," říká Jacob Banigan. Pokud situaci pozorujete ze strany jeviště a trpíte za kolegy, je také dobré udělat krok vpřed, ale trochu jiným způsobem (bezmyšlenkovitý vstup do situace se podobá záchranářskému komplexu a přináší jen větší zmatek). Odpovědí je sats, dopředná vazba nebo otevřený postoj a o tom zas někdy příště.
